Jdi na obsah Jdi na menu
 


1.díl

24. 9. 2014

 Stěhování

 

Ryo

Rád bych se představil. Jmenuji se Ryo Aizawa. O naší kapele jste jistě slyšeli. Jsme velmi známí. Právě se stěhujeme z Tokia do Kjóta, kvůli ukončení kariéry a studiu. Momentálně sedím v limuzíně se svými kamarády; Akemi, Usui, Osamu, Yukio, Hiroki a můj přítel Takumi.

,, Už budeme vystupovat!" Ozve se hlasitě Akemi. Nejmladší z celé kapely. Bohužel v tomhle malém prostoru co tu máme to zní jako bomba. Navíc nás všechny bolí hlava z naší rozlučkové party.

,, Bože! Akemi, buď chvíli ticho a šetři si svůj hlas!" okřikne ji Yukio. Její o tři roky starší bratr.

,, Tsss!" ozve se uraženě Akemi. Tiše se zasměji a políbím Takumiho do vlasů. Konečně vystoupíme. Rozhlédnu se po letišky. Vezmu svoje a Takumiho věci a vydám se k letadlu.

S broučkem se posadím na sedadla. Chytnu ho za ruku a políbím. Vím, že létání opravdu nesnáší. V půlce letu se Takumi rychle zvedne a běží na záchod. Zvednu se a jdu za ním. Dojdu na záchod v momentě, kdy si zrovna vyplachuje pusu.

,, Už zase?" zeptám se starostlivě. Posmutním, když kývne. ,,Neboj to se zpravý," obejmu ho chlácholivě a dám mu pusu na ouško.

,, Miluji tě," zamumlá mi tiše do ramene.

,, Já tebe taky, lásko," vedu ho zpět na místo.

 

Akemi

,, Už zase?" zeptám se smutně.

,, Hm," zabručí Ryu.

Když vystoupíme z letadla uslyšíme jen hlasitě ječení našich fanoušků. Zářivě se usměji a rozdám pár autogramů, než mě Yukio strčí do auta. Osamu sedne za volat a rychle se z letiště vyřítí. Asi během cesty usnu, protože mě probudí až Hiroki. Vystoupím a posbírám si své věci.

,, Takže pokoje už jsou hotové a vybavené," křikne Yukio. Vstoupím do žlutého pokoje a vybalím si. Hned jak mám hotovo, dojdu do kuchyně a pustím se do vaření. Hned po chvilce vejde Usui, aby vyloudil něco dobrého.

,, Usui, jestli nechceš být předkrm, tak se vzdal," zavrčím nebezpečně a třísknu ho po hlavě vařečkou.

,, Au," zaskučí a rychle vyběhne z kuchyně.


 

 

Usui

Převléknu se a oznámím, že jdu ven. Znám to tu docela dobře, jezdil jsem se s rodiči, když to mezi námi ještě klapalo. Pomalu se procházím, když najednou zakopnu o kořen a spadnu do jámy. Zanadávám a vydrápu se na kolena.

,, Potřebuješ pomoct?" ozve se někdo. Vzhlédnu a střetnu se s fialovým pohledem. Polknu a němně přikývnu. Natáhne ke mně ruku. S vděčností se ho chytnu a nechám se vytáhnout.

,, Není ti nic?" zeptá se, když už stojím na nohách.

,, J-Jo. Děkuju," usměji se.

,, Jako tvůj zachránce bych si zasloužil odměnu nebo ne?"

,, Asi.. Asi ano," kniknu. Nahne se ke mně a nežně mě políbí. Překvapeně vydechnu a pootevřu ústa, na což Neznámý čekal.Po polibku zrudnu jako rajče a sklopím pohled. S úsměvem mi stiskne ruku a vede mě lesem k domu. Před ním mě obejme kolem pasu a hluboce políbí.


 

Hiroki

Zrovna procházím kolem okna, když se zarazím.

,,Pane bože!" vyjeknu překvapeně a nalepím se na okno.

,,Co se stalo?!" přiřítí se Akemi a Yukio.

,,Podívej se!" ukážu na dění před domem. Odběhnu rychle do kuchyně pro zmrzlinu.

,,No tohle," zaslechnu Yukia. Stoupnu si vedle něho. Za chvíli se přiřítí zbytek a kouká s námi. Když se Usui od toho kluka odtrhne, dá mu ještě malou pusu a rozloučí se. Všichni se rychle rozprchneme do pokojů.


 

Osamu

Když Usui vejde do dveří, chytnu ho a dotáhnu k němu do pokoje. Tam ho shodím na postel a dotáhnu si židli.

,,Kdo to byl?" zeptám se.

,,Kamarád," zavrtí se na posteli.

,, Vážně? A s kamarády se líbá?" zvednu obočí. Jak mě to štve! Usui má být můj!

,, N-Ne.. To.. Dobře, chodime spolu.. Teda nevím jestli se to tak dá nazvat," zčervená.

,,Hm.." zavrčím jenom a vstanu. Odšoupnu židli a pomůžu mu na nohy. "Pozvali jsme sousedy na večeři, tak se nachytej!" oznámím a zmizím k sobě.


 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

:)

Rea,28. 9. 2014 19:43

Konečně si to sem dala :)

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA