Jdi na obsah Jdi na menu
 


10.díl

7. 9. 2013

Odjezd

Akemi

,, Ahojky," obejme mě kolem pasu Yasu jakmile se objevím ve třídě. Kývnu mu na pozdrav a sednu si do lavice.

,, Co se děje? Jsi nějaká smutná?" pohladí mě po tváři.

,, Co? Né to se ti jen zdá!" zasměju se a připravím si na hodinu.

 

Nějak přečkám školu. Společně s Yasue vyjdeme a já si všimnu Usuiho, který sedí pod stromem.

,, Tak já půjdu. Nezapomeň na zítřek," políbí mě Yasu a vzdálí se.

,, Co potřebuješ probrat?" řeknu a sednu si vedle něj.

,, Pojedeš se mnou?" podívá se na mě.

,, Tobě taky přišla ta obálka?" zeptám se. Jen kývne, ,, A pojedeš?" znova kývne.

,, Pojedu! Nechci tady zůstávat," zašeptá. Obejmu ho kolem ramen a polořím si hlavu na jeho rameno.

,, Tak pojedeme spolu," rozhodnu.

,, Ne! Akemi já chci jet sám, chci to zvládmout sám. Nemusím tě mít navždy u sebe a přiběhnout k tobě, když se mi něco stane. Zůstaň tu! Musíš dohlídnout na to, aby ostatní neumřeli hlady a ve špíně," zasměje se. Smutně kývnu.

,, Ale slib mi, že budeš o svátcích a prázdninách jezdit domů," obejmu ho.

 

Usui

,, Neboj se! Hned první letem," rozcuchám jí vlasy a vstanu. Uraženě se na mě podívá a začne si rovnat účes. Jen se zasměju.

,, Ale potřebuju někoho, kdo by mi pomohl nakoupit věci. Přeci jen je tam zima," usměju se na ni. Rozejdeme se do nejbližšího obchodního domu a Akemi mi začne vybírat teplé oblečení a něco na deštivé dny.

Tohle nám zabere celé odpoledne. Obtěžkáni taškami se vydáme domů.

,, Akemi! Díky bohu, už tu umíráme hlady musíš jít vařit!" přiřítí se k ní Hiroki a sebere jí tašky. Popostrčí ji do kuchyně a tašky mi dá do pokoje. Uculím se a vytáhnu obálku. Celou si ji přečtu a nakonec si zapnu počítač. Najedu si na mail a odepíšu jim na jejich adresu. Vytáhnu velký kufr a začnu si tam skládat všechno oblečení. Přihodím tam nějaké temlé boty a sněhule. (Pozn.: Miluju sněhule a Usui je bude milovat taky! :D) Schovám kufr pod postel a seběhnu dolů na večeři.

Všichni si sedneme ke stolu a Yukio se na mě podívá. Kývnu.

,, Lidi... Chtěl bych vám něco říct," začnu opatrně. Všichni na mě stočí pohled.

,, Asi už vám všem přišli ty obálky," začnu, všichni kývnou, ,, Já se to rozhodl přijmout," řeknu a kouknu na ně. Všichni na mě koukají jako na blázna.

,, Ale... ale," chce něco říct Osamu.

,, Pojedu už zítra psal jsem jim tom. Už pro mě mají zajištěný pokoj a letenku mi taky platí," řeknu a pustím se do jídla. Všichni taky začnou, ale o poznání pomaleji.

,, Tak já se jdu vykoupat a pak lehnout," obeznámím je a jdu do koupelny, kde si napustím vanu.

 

Keiji

Ze školy jdu rovnou domů.

,, Ahoj," usměje se na mě Seiji z obýváku. Jen po něm hodím pohledem a jdu do pokoje.

,, Co jsem zase udělal?!" slyším ještě než zavřu dveře. Jen nad ním zavrtím hlavou. Napíšu si úkoly. Seběhnu dolů a začnu si dělat něco k jídlu.

,, Uděláš mi taky?" ozve se za mnou.

,, Udělej si," zavrčím a zamířím pryč.

,, Můžeš mi říct, co jsem udělal?!" otočí se na mě.

,, To snad nemyslíš vážně?! Nejdřív tady u stolu obviňuješ Usuiho, že tě podved, ale, že ty se hned objímáš druhý den s Norim je naprosto v pořádku!" vyštěknu. ,, Sakra Seiji ten kluk neni blbej a já taky ne! Jeho si mohl nechat na pokoji. Usui si nic zlého nezaslouží! Ne potom, co zažil," křiknu a zapadnu do pokoje.

 

Usui

Večer si jdu hned lehnout.

Ráno vstanu a jdu hned do koupelny, kde si vyčistím zuby a učešu vlasy. Pak jdu do pokoje a začnu si na sebe brát oblečení. Pak seběhnu dolů, kde už jsou všichni u stolu.

,, Ahoj," usměju se na ně. Všichni jen zabručí.

,, Kdy máš být na letišti?" zeptá se Yukio.

,, V deset," zamumlám.

,, Hodím tě tam," řekne a začne jíst. Všichni následujeme jeho příkladu. Hned po snídani nastalo to nejtěšší.

Loučení.

Snad hodinu se semnou, loučili. Pak jsme nanosili kufry do auta a vyjeli.

,, Je to dálka," začne Yukio.

,, Jo to je. Právě proto tam jedu, chci si pročistit hlavu od toho všeho," zsmumlám.

,, Chápu," usměje se.

 

Seiji

Ráno vstanu a jdu hned k Usuimu domů.

,, Co tu chceš?!" otevře mi Akemi.

,, Jdu za Usuim," řeknu nervózně. Ta holka mě děsí!!

,, Usui tu není," řekne.

,, A kde by mohl být? Akemi prosím! Zvoral jsem to, chci se mu omluvit!" řeknu.

,, Teď bude nejspíš v letadle," řekne.

,, Cože?! Kam jede?" vykřiknu.

,, Na Aljašku! Chce tam studovat," řekne Akemi a zabouchne mi před nosem. 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Plosíím

Safi,12. 11. 2013 20:26

Ahojky mas uza povídky :) tak bych plosila pokráčko :)

Wauu..

Safi,29. 9. 2013 18:21

No tak to je něco...na to sme docela zvědavá jak to všechno dopadne...je to opravdu zajímavééé x)

:)

Nicol,8. 9. 2013 20:05

Pěkné, těším se na další dílek

=3

Rea,7. 9. 2013 12:19

Moc se ti to povedlo =3 Jen tak dál a doufám, že nebudeš moc trápit Usuie =DD

Nyaa

Xutie,7. 9. 2013 12:49

To bylo tak.... ah :3 Doufám, že se ti dva usmíří (y) :)

:(

A- ,7. 9. 2013 12:11

Tohle... jsem teda nečekala :( :D No myslím, že si počkám na další dílek a až po něm tě zaškrtím :D